Jak rozvíjet řeč u dětí s autismem

Obrázek z http://schools.nyc.gov/NR/rdonlyres/AE3F7DE8-32B7-4A9A-8665-A30FB737BDA0/0/Untitled1.jpg

Jak rozmluvit dítě a vysvětlit mu, že komunikace mluveným slovem je pro život v této společnosti naprosto zásadní?

Příspěvek od jedné maminky, která byla v následující situaci:
Dítě kartám rozumí a umí je používat. Maminka měla polepený byt slovy předmětů, nábytků apod., Dcera si nalepených slov ale vůbec nevšímala a na otázky, aby ukázala, kde je v bytě židle apod. vůbec nereagovala. I když s ní maminka následně slovíčko na předmětu prstíkem přečetla, při další příležitosti se situace neporozumění opakovala.

Možná to znáte i vy. Jak to maminka vyřešila?

Po čase jsem zkoušela jiný postup, který se mi už osvědčil. Přijaly ho postupně mé další kamarádky, které mají dítě s PAS a i ony mi potvrdily, že to zabralo.

Jednotlivé předměty (kuchyňské potřeby), nábytek v jednotlivých místnostech, potřeby hygienické apod. jsem nafotila a přilepila jsem odpovídající slovo přímo pod obrázek. Obrázky jsem umístila na odpovídající místa suchým zipem.

Např. obrázek kuchyň – v kuchyni jsem nalepila na skříňky, kde mám hrnce karty hrnec, váleček, sítko, ... na jednotlivé zásuvky jsem nalepila karty lžíce, vidlička, nůž,...

Koupelna – vana, žínka, zrcadlo, kartáček

Podotýkám, že i před bytem máme pod zvonkem obrázek a zvonku s nápisem ZVONEK.

Kamarádka přidala obrázky dítěte, které v dané místnosti vykonává běžné činnosti.

Např. koupelna - mytí zubů, stříhání nehtů, stříhání vlasů,...

Kuchyň – mytí nádobí, žehlení, vaření,...

Celý náš byt je olepen kartami s obrázky a odpovídajícími slovy. Začala jsem si všímat, že dcera reaguje na slovní otázky: Přines si lžíci. Podej mi ovladač. apod. Pokud mé otázce nerozuměla, okamžitě jsem uchopila odpovídající kartu a jejím prstíkem jsem přečetla slovo pod obrázkem.
Příště již dcera na slovní pokyn reagovala pružněji, následně už automaticky.

Dcera se začíná velmi bezpečně v porozumění této slovní zásobě orientovat. Paráda! Navíc celkem ochotně začíná tato slova předmětů opakovat! Věřím, že dalším krokem bude již to, že je začne využívat v aktivní mluvě.

Navíc jsem tuto zkušenost a tento nový poznatek využila i v jiné práci – v práci se zážitkovými
deníky!

Řešila jsem totiž, jak dceři vysvětlit více v praxi, k čemu slouží KATEGORIE (zobecňování). Dítě s PAS se dobře orientuje v detailech, ale tyto jednotlivosti nedokáže spojovat a zobecňovat do kategorií.

Když jsem byla loni s dcerou u zápisu do základní školy, kde jsme zatím dostali odklad, tak jeden z úkolů, které měly děti v rámci zápisu zvládnout, bylo rozdělení různých zvířátek do odpovídajících kategorií (les, farma, ZOO). Právě práce s obrázky a slovními popisky, které jsem využila pro orientaci doma (kuchyň, obývací pokoj,...), mě přivedla k myšlence, že by bylo vhodné je využít tak, aby začala nenásilně chápat, k čemu slouží kategorie. Právě zážitkový deník mi přišel jako vhodný nástroj.

Tak, jak vlepuji jednotlivé fotografie, tak jsem začala do levého horního rohu také přilepovat obrázky a slova místa, ke kterému se tyto fotografie vztahují – školka, zoo, bazén,... Pracuji vlastně převážně s kartami, které používáme na cestovní proužek.

Když jsem se o tom bavila pak s kamarádkou, řekla mi, že také začíná tento způsob práce v denících používat a že navíc vkládá i obrázky toho, na co chce v rámci tématu upozornit – např. oslava narozenin – narozeniny, foukat,...

Je to mravenčí práce, ale výsledkem je stále lépe se orientující dítě, které se učí zobecňovat a které tak neuvízne jen ve schopnosti rozumět jednotlivostem (detailům).

Krásný příspěvek. Děkuji za něj a držím palce v další práci!